Evropské turné amerického dechového orchestru Three Revers (Tři řeky) porušilo plán. Neuvěřitelná věc, ale třicetičlenné hudební těleso odehrálo v sobotu 18.června 2016 jeden podvečerní koncert v Obrazárně Špejchar Želeč. Počáteční rozpaky jednotlivých muzikantů, natěšených z předešlých koncertů v centru hlavních měst Maďarska a Rakouska se rozplynuly okamžitě po uvedení první skladby.
Orchestr věrný odkazu klasických hudebních show, navíc ve špičkové formě, zvedal publikum k opakovanému potlesku. Osvědčený nářez skladeb Glenn Millera, vycizelovaných do hudebních kudrlinek, podobal se rozvodněnému splavu. Tříposchoďový dort s jahodou ve svém středu, to byl Jaromír Vejvoda a jeho Škoda lásky. Hudební aranžmá prokázalo, že si za oceánem umí bravurně poradit s naší lidovou národní hymnou.
Kapela, kde věk jednotlivých dechařů rostl od osmnácti do padesáti let, odvážela si jako dárek Oborskou Ježibabu (domácí pivo s grepovým tónem), úplně čerstvou knihu angloamerických plakátů z 1.světové války Munice domácí fronty a hlavně, magický obraz noční Prahy, který věnovala malířka Petra Skluzáčková.
Jak muzikanti na trase Vídeň- Praha odbočovali do největší soukromé galerie Jižních Čech s určitou nedůvěrou, tak nakonec přes opakovaná, dojemná loučení s místním obecenstvem, nemohli se z Želče vůbec odlepit. Snad jejich nedělní koncert na Pražském hradě a následný návrat do vlasti, nesl se ještě chvíli v duchu vřelosti, jakou umí venkov kvalitní muzice zámořských umělců projevit. Autor článku: Pavel Šmidrkal

 

Obrazárna Špejchar Želeč oslavila tříleté výročí své existence monumentální přehlídkou soudobého výtvarného umění s mezinárodní účastí umělců. Pod názvem Intersalon 2015 bylo v sobotu dne 3. října 2015 na vernisáži návštěvníkům nabídnuto celkem 160 prací od 80 autorů. Několik set přítomných hostů zhlédlo obrazy, grafiky, fotografie, sochy a objekty, které dokladují nejnovější trendy na výtvarné scéně u nás i v zahraničí. Záštitu nad Intersalonem převzal hejtman Jihočeského kraje Mgr. Jiří Zimola, kterého na slavnostním večeru zastupoval Mgr.František Chrastina z krajského úřadu.

Obrazárna Špejchar Želeč v průběhu tří let už připravila téměř dvacítku výtvarných prezentací a tím se už proměnila v respektované výstavní místo. Důkazem je skutečnost, že Asociace jihočeských výtvarníků se rozhodla 19. ročník své přehlídky instalovat právě ve špejcharu.

Špejchar má otevřeno denně, kromě pondělí, vždy od 10.00 do 18.00 hod. (od 1.listopadu do 17.00 hod.).

V sobotu 5. prosince od 17.00 hod. vystřídá Intersalon výstava díla módního návrháře, grafika, ilustrátora a malíře Lubomíra Štefky a krátce před vánoci se špejchar rozzáří výstavou Betlémů.

 

Ilustrace Vinci Hehla (1901-1977) na téma přísloví, nesežehla hromobití dvou válek, nepadly za oběť světlým zítřkům a nezašantročil je ani dnešní kurs výprodeje starého umění do zahraniční. Šedesát skvostných, drobnomalebných obrázků, nabídla lavině hostů na vernisáži za tónů vznešené hudby a pod doteky dubnového slunce, Obrazárna Špejchar Želeč.

 

Podvečer začínal vážně, uctěním památky želečského rodáka, hrdiny britského Královského letectva, podplukovníka in memoriam Ladislava Říhy, který padl v leteckém souboji nad Severním mořem v roce 1942. V jeho případě, jakoby citát Odvážným štěstí přeje, zmeškal osudový let bombardéru. Hrdost na vlast a povinnost hájit její svobodu, se nekrčila pod stolem a neležela doma za pecí, jak k takovému postoji svádí na výstavě jiná ilustrace, s textem Sladké nicnedělání. Mnozí čs. vojáci se zvedli k mohutným  činům a platili za ně nevratnou daň.

Nebývá pravidlem, že každá žena mrští po svém muži při jeho návratu z hospody hned hrncem, čemuž odpovídal obrázek s popiskou - Všude dobře, doma nejhůř. Na druhé straně asi platí zobrazení šlechtice se šlechtičnou, kam se přitulil text - Kde je koza uvázaná, tam se musí pást.Citáty, nápaditě odlité do kreseb, obrazárnou zavoněly, jako čerstvá pryskyřice staletého stromu. Rčení převlečená do humorných úprav se zavrtávala návštěvníkům do duší a probouzela paměť k ukládání poznatků a prožitků, prostupujících  houštinou návštěvníků.

Kdo veselé je mysli, na lékaře nemyslí - ovšem malbou naznačené provozování radostí s rozveselenou dívkou, v mužích všechny neduhy nezahubí, spíš možná mu nějaký přidá. Čas v naší společnosti už ocelově potvrdil, že Není všechno zlato, co se leskne a není všechno pravda, co se pleskne. Bohužel, někteří z nás, jenž si nevzali k srdci varování svatého Barnabáše, Nehraj, nepohráš, už bydlí na lavičce  parku.

Moudrost je vzácná paní. Smích léčí. Barva těší. To všechno malíř Hehl dobře věděl a proto ochutil hřejivé výjevy, plné komických postav, mletým kořením toho, co mu urodil talent, dopěstovaný studiem uměleckoprůmyslové školy. Přestože mezi válkami ilustroval dvě desítky knih, po roce 1945 se veřejně téměř odmlčel a sličnou sbírku svých Přísloví v obrázcích rozšiřoval už jen řídce.

Ale něžné obrázky moudrého poselství se nevytratily, vystavují se, Obrazárna Špejchar Želeč je vydala knižně a publikace se na vernisáži rozprchly z pultu, jako když do zaječího hnízda střelíš. A Hehl mířil špičkou štětečku namáčeném v temperových barvách vysoko, zatraceně přesně střílel, takže co rána, to trefa do slabin naší malosti a hloupého jednání, co rána, to drobný průstřel vesty naší přetvářky.

Knihu i výstavu završuje půlka věty Chytrému napověz… a rčení Má múzo neplakej, teď přijde pán jinakéj.

Jiný pán přijde, ale moudrost mu akademický titul ani vysoká funkce nenadělí. S tou se musí narodit anebo ji trochu nasát na výstavě trvající až do 30.června 2015.

Autor článku: Pavel Šmidrkal

Obrazárna Špejchar Želeč už slaví léto díky barevné záři obrázků Stanislava Holého. Počet hostů z celé naší vlasti se na vernisáži 7. března 2015 dotkl hranice tři sta. A všichni dohromady, unášeni písní Johna Lenona  Yesterday, v podání Smyčcového orchestru Český Krumlov, propadly  bájnému světu krajiny, vysněné otcem pana Pipa.

Hloubavá postavička pana Pipa vstoupila dílem Stanislava Holého do historie výtvarné kultury s příjemným rysem věčné touhy po harmonickém souznění člověka s přírodou. Pro svoji touhu přírodě neškodit, pouze ji s údivem vnímat, citlivě zkoumat a v případě potřeby zachraňovat,  je publikem stále milován.

Výstavu povyšuje nad všechny minulé prezentace tvorby mistra Holé rozsáhlý soubor jeho plakátové tvorby, filmové i reklamní. Pod sklem vitrín se ve špejcharu pyšní jeho originální ilustrace a velké grafické listy se skvostně zabydlely na rozsáhlé ploše zdí.

Útoku na knihkupectví v dobách tzv. knižních čtvrtků se podobala tlačenice u pultu s katalogem, který textem opatřil historik  Akademie věd ČR, Václav Šmidrkal. Podařilo se mu rozborem cesty umělce, alespoň dočasně přemostit propast vyhloubenou chybějící monografii.

Hosté vernisáže výstavy sytili Návštěvní knihu uznáním, ale ten nejstručnější zápis byl asi také nejvýstižnější. Krásné!

Holého svět je jiný, než ten, který nás dnes pronásleduje, trápí a pohlcuje. Vytvořil sbírku básní s malebným rýmem, knihu psanou akvarelem a temperou. Slunce v jeho malbách nepřipaluje, ale hřeje, voda nezaplavuje, ale osvěžuje, sníh nemrazí, jen lehce zebe a noc není hrůzostrašná jen tajuplná.

Zástupci muzeí, galerií, agentur, škol a úřadů na vernisáži přítomní v nebývalém počtu, měli možnost se v davu pozdravit také s nenápadným a ve této společnosti i poněkud nesmělým mužem, který obrazárně vdechl život, Martinem Novákem.

Krajiny pana Pipem jsou idylickým snem, kdežto velkorysá postava majitele největší soukromé obrazárny v Jihočeském kraji je skutečností.

To nás naplňuj velkou nadějí, že obrazárna poroste dalšími výstavami k novým výšinám, kam se už v Želči zapsali: Andrej Bělocvětov, Vladimír Gábor Mičko a naposled Stanislav Holý.

Pavel Šmidrkal, kurátor